Květen 2015

Černobílý svět Evropanů

27. května 2015 v 13:59 | MarX |  Aktuality
Kdy už lidé přestanou vidět vše tak černobíle, tj. zjednodušeně a v generalizujících dualitách? Dobro x zlo, my x oni, přítel x nepřítel atd. Může za to komplexnost každého jevu, do jejíž spletitosti a složitosti se dnes už nikomu nechce pouštět? Mění snad už každý rychlou a jednoduchou předpřipravenou odpověď za skutečné proniknutí do problematiky a vytvoření si vlastního názoru?

Otázka přijetí uprchlíků z válkami a nedemokratickými režimy zmítaných zemí znovu dělí populaci Evropy. Ozývají se pozitivní, tolerantní hlasy, které hodlají uprchlíkům poskytnout azyl a nabídnout jim lepší budoucnost, ale mnozí zastávají negativní nacionalistické hledisko, které uprchlíky ocejchovalo nálepkami budoucích nezaměstnaných kriminálních živlů (dle jejich terminologie tzv. nepřizpůsobivých).

Vzhledem k tomu, že s návrhem na přerozdělení uprchlíků přichází Evropská komise jako orgán Evropské unie, který se snaží ulevit destinačním zemím jako jsou Itálie a Řecko - kam za riskování vlastního života prchají zděšení a vyčerpaní lidé, kteří za své životy poznali větší hrůzy než si průměrný středoevropan umí představit - se nacionálně smýšlející ještě bouří proti nařizování shora (z EU), i když návrh musí kolektivně a demokraticky schválit všechny státy. Nebezpečná cesta uprchlíků, na přeplněných lodích bez jakéhokoliv komfortu, je často stojí poslední úspory a vpřed je žene již jen malá vidina naděje na lepší život pro ně a jejich děti v Evropě.

Nacionální část Evropanů je tu však nechce. Například někteří Češi, jak je patrné z internetových diskuzí, je vnímají jako nevzdělané, nepracující, líné a nepřizpůsobivé, aniž by cokoliv věděli o nich nebo o zemích, ze kterých pocházejí. Zařadili si je ke svému stereotypnímu obrazu Romů, ať je k tomu vedlo cokoliv. Pravděpodobně odkazují na tmavší barvu kůže než mají oni sami a v logice dávno překonaných teorií ze začátku devatenáctého století spojují rasu s jistými vlastnostmi. Není však jediný věrohodný důvod proč si myslet, že Arab nebo černoch je více líný než zpohodlnělý středoevropan. Jejich pseudoargumenty a otázky typu: "když si je chcete vzít, tak si je ubytujte u sebe doma", "kde budou bydlet, kde se vezmou byty?" či "proč je máme živit ze svých daní?", ukazují zrůdnost lidského egoismu, hlouposti, absence empatie a solidarity a především dominanci peněz nad lidstvím.

Dnes se opět přelila vlna odporu, když Evropská komise navrhla, aby si státy Evropské unie v následujících dvou letech přerozdělily 40 000 uprchlíků, kteří nyní v jižní Evropě žádají o azyl (především ze Sýrie a Eritreje). Na Česko vychází 1 328 osob, tedy 664 ročně. Přitom již loni, bez pozornosti médií, Česko přijalo 765 osob (z Ukrajiny a Sýrie) a stát se nijak nezhroutil. Je to jen černobílé vidění světa? Nacionální vášně? Strach z neznámého a cizího? Otevřená Evropa je ideálem, o který bychom měli usilovat. Jinak nikdy nenastane pokrok v našem vidění světa a jevů. Myslím, že můžeme být rádi za taková uskupení jako je například Česko vítá uprchlíky.

Síť revolučních buněk, nová generace hnutí odporu?

18. května 2015 v 20:20 | MarX |  Aktuality
V poslední době se na internetu množí zprávy o akcích Sítě revolučních buněk, jejíž členové jsou označováni za levicové extremisty, tedy společenský druh, který se v novodobém Česku dlouho nevyskytoval. Dvacet pět let od přechodu k demokracii tak vyrostla první generace nespokojená se společensko-politickým vývojem Česka.

Síť revolučních buněk (SRB) v mnoha ohledech připomíná levicové radikální skupiny Frakce Rudé armády (RAF), Revoluční buňky (RZ) a Rudé brigády, které působily v sedmdesátých letech minulého století ve Spolkové republice Německo, respektive v Itálii. Spojuje je především ideologie, která hlásá otevřený boj proti kapitalismu a revoluci. SRB se sama hlásí k anarchismu a komunismu. Jejím cílem je v boji svrhnout kapitalismus a prosadit "skutečný komunismus".

Jako jejich předchůdci, nespokojené generace mladých západních Němců a Italů, vnímají dominanci kapitalismu jako nezměnitelnou v legislativním rámci, který dle nich slouží režimu, a proto se uchylují k revolučním útokům zápalnými lahvemi apod. Tento způsob boje považují za legitimní, jelikož nevidí jiné možnosti, jak porazit současný kapitalistický režim. Násilí považují za legitimní také proto, že současný stav chápou jako "třídní boj", tedy jakousi válku. Vrací se tak ke konceptům přímých (subverzivních) akcí, které právě tolik akcentovaly RAF a Rudé brigády.

Stejně jako například RZ je SRB tvořena sítí buněk, které provádějí jednotlivé akce v dosud nevyjasněné organizaci hnutí. Stejně jako RAF vydávají komuniké, ve kterých informují o příčinách svých akcí. A stejně jako RAF je podepisují jménem buňky (například Černá brigáda, Proletářská solidarita, Kuchaři benzinového menu). Z komuniké je patrný záměr hnutí, a to otevřený boj proti kapitalismu, přímé akce, boj proti policii (jako represivní složce režimu) a bezpečnostním kamerám (jako dohledu režimu).

5 důvodu, proč nemilovat HOKEJ !

3. května 2015 v 10:44 | MarX |  Aktuality
Člověk se může odstřihnout od všech mediálních zdrojů informací a přesto jasně pozná, že už je to zase tady - zase hrajeme hokejový turnaj a zase hraje ten náš miláček Jágr. Všichni se na několik týdnů semkneme, sedneme před televizory a s brambůrky v miskách budeme spolu se sousedy po baráku vyřvávat "Češi do toho!‟ V reakci na článek, který mi tyto stereotypy potvrdil, píši jeho opak.

Hokej lidi nespojuje
Hokej, ani žádný jiný sport s národním týmem, lidi nijak hluboce nespojuje, pouze jim dává krátkodobý pocit společné identity, tedy pocit, že někam patří. Vytáhneme vlajky, nalezneme společná témata hovorů a co víc, konečně se na něčem shodneme. Jágrovi potvrdíme status poloboha i českého národního hrdiny (ačkoliv posledních deset let už hrají desítky mnohem lepších hráčů) a zcela zaujatě budeme přát výhru jen "našemu" národnímu týmu, i kdyby hráli jako polena. Rozhodně jsme nepřišli ocenit hezký mezinárodní hokej a skvělé technické dovednosti, ale pouze vykřičet trochu toho nacionalismu.

Hokejisti jsou sexy?
To je vcelku plytký argument, proč milovat hokej, ale dobrá. Možná, že jeden z důvodů, proč autorce přijdou fotbalisti více zženštilí než hokejisti, je nějaký stereotyp, co někde slyšela, či fakt, že hokejisty často nevidí bez helmy. Nicméně ti hokejisti, které já znám možná nejsou fotbaloví simulanti, ale zase jsou neskutečně agresivní a přetékající testosteronem, tedy v tom smyslu, že by se pro každé slovo hned prali. Nicméně pro peníze jsou ochotní ze sebe udělat stejnou modelku jako fotbalisti.

Zábava je relativní
Všechno záleží na úhlu pohledu. Určitě je řada lidí, které víc baví promyšlená strategie šachistů než honba chlapů za gumovým kotoučem. Nicméně hokej asi vcelku odpovídá současné touze po akční, dynamické a hlavně jednoduché zábavě, kterou pochopí každý. To se odráží například ve filmech (např. letní akční blockbustery). Hokej je tedy zábava především pro běžné, jednoduché lidi, kteří se nechtějí příliš zamýšlet, ale hlavně být stále baveni prostoduchou zábavou. Větší zábava je hokej hrát, než se na něj dívat.