Mít, nebo být?

17. března 2015 v 13:00 | MarX |  Filosofické frky
Mít, nebo být je ta nejdůležitější otázka jakou bychom si měli dnes klást. V západním světě, jistými mechanismy ovládaném konzumem a materiálnem, lidé tyto pojmy často zaměňují a není divu, protože si zde jedno od druhého už nelze snadno představit.

Důvodů je mnoho a jejich popisování by vyšlo na dlouhé analýzy, které navíc již zpracovala řada autorů v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století (například Erich Fromm, Herbert Marcuse, Max Horkheimer, Theodor W. Adorno, Walter Benjamin apod.). Téma je ovšem oblíbené i dnes.

Co znamená mít bez být a analogicky být bez mít? První vztah popisuje stav, kdy se jedinec chápe jako vlastník určitého souboru majetku, tedy jsem to, co vlastním - takto například vzniká společenský status. Příkladem toho je rozlišování na majetkové třídy, ale i pouhá identifikace. Znaky úspěchu dnes na Západě jsou bohatství a luxus. Úspěch je tu synonymem pro bohatství. Fráze "mít se dobře" znamená být zajištěný. To vše poukazuje na roli vlastnictví v naší společnosti, ve které jsme dokonce vlastnictví povýšili na přirozené právo člověka.

Druhý vztah - být bez mít - si lze představit různě. Například jako idylickou, až utopickou, harmonii, ve které člověk žije v souladu s přírodou a kolektivně v míru s ostatními lidmi; nebo také jako strádání, chudobu ve světě, kde vše má svou cenu a nic není zadarmo. Je jen na nás, jak to vnímáme, ale je jasné, že v dnešním materiálním světě ovládaném reklamou, marketingem a PR, si umíme jen stěží představit první - harmonickou - variantu a za to až příliš živě druhou - chudobnou - variantu, která nás samozřejmě má děsit, a to se jí daří. Důvodem je jistý vložený vzorec, který nás má formovat a směřovat.

Dnes jsme od útlého věku formováni - médii, reklamou, zvyklostmi, výchovou - k lásce k vlastnictví, k touze mít, k puzení po majetku. Každý musí mít víc všeho a zboží se musí neustále obměňovat, a tím prodávat. Celá ekonomika stojí na zbytečné spotřebě, která nabízí zbytečné produkty k uspokojení uměle vložených materiálních potřeb. Jinak by se naše ekonomika zhroutila. Spotřební kultura se zde propojuje s étosem konzumu, materiálna a vlivem popkultury. Všechny tyto složky fungují jako kolos neustálé snahy o nadvládu mít nad být. Přitom více přirozené je pro člověka být než mít.

Důležitým úkolem tak dnes je, otevřít oči a snažit se pochopit fungování okolního světa. A jelikož očividně nechceme bořit režim a systém, tak by naším cílem mělo být nalezení rovnováhy mezi mít a být.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama