Masaryk nebyl liberální demokrat

7. března 2015 v 11:31 | MarX |  Aktuality
Přesně před 165 lety se narodil Tomáš Garrigue Masaryk, člověk, který je dnes legendou či spíše mýtem, jenž všichni známe pod nálepkou "tatíček Masaryk, velký to demokrat". Není nic špatného na tom si připomínat velké osobnosti dějin, ale to co každoročně předvádějí politici a politické strany je vážně až trochu směšné. Zvláště, když se podíváme na pravici.


Obraz Masaryka dnes

Občanští demokraté (ODS) si dnes projeli Google a vybrali důstojnou fotografii TGM se zamyšleným výrazem (možná jim k výběru pomohla volná licence snímku) a opatřili ji komentářem "Velký muž. Narodil se přesně před 165 lety. Na jeho odkaz nesmíme zapomenout". Buď náhodou, nebo pečlivě volenými slovy, udeřili hřebíček na hlavičku - to co si máme o Masarykovi pamatovat a takřka uctívat, je jeho odkaz, nikoliv jeho osobnost či názory. Ve skutečnosti si tedy připomínáme národní mýtus prezidenta osvoboditele, tatíčka Masaryka a velkého demokrata, který vždy bude hájit svobodnou diskusi. Mýtus, který začal být budován již za Masarykova života a byl dovršen českými demokraty v těžkých obdobích 20. století.

Když se řekne Masaryk, většině se vybaví vcelku shodný soubor představ o jeho přínosu pro národ a politice, kterou hlásal. A to i přesto, že od Masaryka nikdy nic nečetli. Jejich znalost je vložena školní učebnicí dějepisu, TV medailonkem či článkem v novinách. Masaryk je dnes již jen hrdinou mýtu (tak, jak národní mýty chápou a popisují historici - například P. Kosatík nebo M. Hroch). Marketingoví odborníci by zase řekli, že se jedná o značku (o jakousi značku české tradice liberální demokracie) - i proto se vžila odosobněná značka TGM - prostá tři písmena naplněná určitým obsahem, který je relativně společný pro kolektivní povědomí Čechů.

Jaký ale ve skutečnosti byl?


V dílech porevolučních historiků (A. Klimek, P. Kosatík...) se nám naskýtá úplně jiný pohled, než jaký známe a než o jaký by politická strana ODS (liberální konzervativci hlásající absolutní svobodu trhu) mohla kdy stát. V dílech historiků je Masaryk svéhlavý politik - antimonarchista (řekněme tedy republikán) a politik se silným sociálním smýšlením (přinejmenším!). Klimek ve své knize Boj o Hrad uvádí dobovou vzpomínku, ve které Masaryk prohlašuje, že by si přál zboření všech hradů a zámků, protože mu příliš připomínaly monarchii. To není zrovna konzervativní přístup. Klimek také připomíná absurditu mýtu o lásce Masaryka ke koním (vzpomeňme řadu pomníků, na kterých je Masaryk sedící na koni). Masaryk údajně miloval jezdectví, ale ke koním nic necítil - byl schopný jednoho koně uštvat a okamžitě přesedlat na dalšího.

Co je ale dále podstatné jsou jisté paradoxy: ODS kritizuje současného prezidenta Zemana a současně vyzvedá Masaryka. Ačkoliv rozhodně nechci tvrdit, že by Masaryk byl jako Zeman (tehdy by se s takovou nevkusnou povahou asi nikde neuplatnil), ale existují jisté podobnosti, které by měly ODS pobuřovat. Zaprvé Masaryk nesnášel politikaření politických stran a parlamentu (dnes by ho ODS označila asi za populistu či nedemokrata), zadruhé dával přednost sebou sestaveným úřednickým vládám (to strany obecně velmi kritizují), zatřetí ve svých činnostech často docházel na hranici ústavnosti (v transformační éře i za ní), a to strany opět nesnášejí a dnes tolik kritizují. O jeho představě politiky se lze více dozvědět při studiu tzv. skupiny Hradu.

Špatná volba pravice

Nakonec je velmi úsměvné, že se pravice tak hlasitě hlásí zrovna k Masarykovi. Rozumím, že ho vidí jako osvoboditele a tatíčka, a především jako pravděpodobně stále nejoblíbenějšího českého politika, ale Masaryk přímo nesnášel pravici (konzervativce, monarchisty, liberály). Po celou svou kariéru politika byl podporovatel sociální demokracie a stran práce. Věčného ministra zahraničí Beneše (člena skupiny Hradu) dosadil dokonce k socialistům. Masarykovým největším odpůrcem z řad českých politiků byl Viktor Dyk (politik a básník), který byl členem - k Hradu kritické - Národní demokracie (ČND). Dyk a ČND hlásali politiku konzervatismu a ekonomického liberalismu - takovou jako ODS - a s Masarykem se nikdy neshodli. ODS by se přitom mohla hlásit například k zastřelenému ministru financí A. Rašínovi (ČND) ideálnímu zosobnění ekonomického liberalismu, který byl však ve své době oblíbený asi jako dnes M. Kalousek. Je to vážně paradoxní.

Historie se dá překrucovat a upravovat dle libosti. Lidé často věří tomu, co se jim předkládá. Pokud tedy dnes vzpomínáme na Masaryka, je nutné se zamyslet, jestli si připomínáme člověka se všemi rozpory, které to přináší, nebo prostý obraz, mýtus - iluzi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Smithd433 Smithd433 | E-mail | Web | 24. května 2016 v 18:26 | Reagovat

Appreciate it for helping out, great information. geekgeadeebeecbe

2 Pharma141 Pharma141 | E-mail | Web | 26. května 2016 v 18:21 | Reagovat

Very nice site! cheap goods http://ypxoiea2.com/ovyatrv/4.html

3 Pharmd838 Pharmd838 | E-mail | Web | 26. května 2016 v 18:21 | Reagovat

Very nice site!

4 tadalafil tadalafil | E-mail | Web | 29. května 2016 v 18:24 | Reagovat

Hello!

5 Smithd66 Smithd66 | E-mail | Web | 10. června 2016 v 2:27 | Reagovat

I am really enjoying the themedesign of your blog. Do you ever run into any browser compatibility problems? A handful of my blog readers have complained about my website not operating correctly in Explorer but looks great in Chrome. Do you have any advice to help fix this issue? dffbadfddekfabge

6 cialis cialis | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 9:59 | Reagovat

Magnificent website. Lots of useful information here. Im sending it to some friends ans also sharing in delicious. And obviously, thanks for your sweat!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama