Vyděděnec (1974) - U. K. Le Guin

3. července 2014 v 16:06 | MarX |  Čítárna


V beletristické literatuře mám kromě klasické literatury nejraději žánr sci-fi a má obliba utopií či naopak dystopií už tak nějak patří k věci, když se tyto žánry navíc spojí, má u mě autor vyhráno. Tento soulad mě přiměl si přečíst přiměřeně dlouhý (cca 340 stran) román Vyděděnec americké autorky Ursuly K. Le Guin.



Vyděděnec byl oceněn proslulými žánrovými cenami Hugo i Nebula, proto jsem ani na chvíli nezaváhal a nepochyboval o kvalitě knihy. Již během prvních stránek si mě autorka naplno získala. Kniha je sice, myslím, pátým dílem cyklu Hain, ale lze ji číst bez znalosti předchozích dílů, jelikož na sebe knihy nenavazují a propojuje je jen stejný fiktivní vesmír.
Děj je vyprávěn ve dvou časových rovinách. První - současná - vypráví příběh fyzika Sheveka, který jako první člověk odlétá z měsíce Anarresu a putuje na blízkou planetu Urras. Druhá se věnuje minulosti - Shevekovu dětství a mládí na měsíci Anarres a vysvětluje tak události, které vedly k současné dějové linii.

Podstatnější stránkou knihy je popis dvou odlišných světů a společností. Urras se skládá z několika států. Dominantní stát A-Io je rozvinutou průmyslovou zemí plnou bohatých kapitalistů. Deset procent populace žije v bohatství a drží veškerou moc, zbylých devadesát procent jen přežívá. Struktura společnosti je skrytě hierarchická a vše se měří penězi. V A-Io tak spodních deset procent žije v bídě a bez možnosti solidární pomoci. I proto se před dvě stě lety udála v A-Io revoluce, kterou vedla ideoložka Odo, která hlásala sociální rovnost a solidaritu. Revoluce byla potlačena, ale následovníci Odo se mohli přesunout na měsíc Anarres, kde poté založili utopistickou kolonii. Anarres je pustým a drsným měsícem, kde je všeho nedostatek. Nicméně Odo a její následovníci zde za dvě stě let vybudovali fungující společnost, která je založena na bratrství, solidaritě, sociální rovnosti, komunitách a decentralizaci - tedy jakýsi systém anarcho-syndikalismu. Dalším státem na Urrasu je Thu, kde vládne jedna politická strana s jednou povolenou ideologií, která reprezentuje i státní struktury. Thu je typickým centralizovaným autokratickým státem. Je patrné, že Urras symbolizuje tehdejší Zemi, A-Io poté USA a Thu SSSR. Anarres má tedy představovat jakousi třetí alternativu.

Ursula K. Le Guin však nenabízí lacinou vizi ideální společnosti, naopak ukazuje i nedostatky, a to v obou společnostech, ve kterých se Shevek pohybuje. Urras (přesněji A-Io) je svobodný, klade důraz na individuální píli, ale také vytváří elitní vrstvu bohatých, a tím plutokracii a zcela postrádá sociální cítění. Anarres sice odstranil sociální nerovnosti a privilegia (například odstraněním titulů, peněz, soukromého vlastnictví, vztahu podřízený x nadřízený, patriarchátu, tabu sexu atd.), ale důsledkem omezených zdrojů z lidí stvořil xenofobní a v pokrokové myšlenky nedůvěřivé stoupence nacionální rétoriky, která se smísila s duchovním socialismem vizionářky Odo.

Hlavním plusem knihy je střet těchto civilizací a propracovanost nejen materiálních a strukturálních rozdílů, ale také těch mentálních a psychických.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama